Postup při dosažení požadovaného architektonického řešení u jednotlivých variant PDB u novostaveb

Rozdíly mezi jednotlivými variantami PDB

Při výstavbě novostaveb či rozsáhlých rekonstrukcí spojených s přestavbou či rozšířením budovy nebo objektu je zapotřebí zajistit dosažení navrženého architektonického řešení v rámci výstavby. Z porovnání jednotlivých variant PDB vyplývá, že:

• Varianta A využívá energetického modelu jednotně zpracovaného zadavatelem;
• Varianta B využívá kalibrovaného modelu zpracovaného zhotovitelem a ověřeného zadavatelem, a to na základě již hotového architektonického návrhu. Potenciální zhotovitelé tedy architektonické návrhy nepředkládají, ale vycházejí z již hotového architektonického návrhu.
• Varianta C využívá stanovení parametrů s využitím energetického modelu zpracovaného zhotovitelem a ověřeného zadavatelem s tím, že konkrétní architektonické návrhy předkládají týmy potenciálních zhotovitelů v rámci jimi navrhovaných řešení stavby.

Použití Varianty (A) nebo Varianty (B)

Postup při získání architektonického návrhu

Zadavatel může získat vhodný architektonický návrh buď:

• prostřednictvím architektonické soutěže; nebo
• přímým zadáním konkrétnímu architektovi.

V obou případech výsledné smluvní podmínky mezi zadavatelem a konkrétním architektem:

• musí zahrnovat oprávnění (licenci) zadavatele k architektonickému návrhu opravňující použít architektonický návrh k dalšímu dopracování v rámci Variant A i B, vybranému zhotoviteli a jeho týmu, a tomu odpovídající odměnu za zpracování architektonického návrhu a poskytnutí licence;
• musí zahrnovat podmínky výkonu autorského dohledu dle §11 zákona 121/2000 Sb. (Autorský zákon) po celou dobu realizace stavby;
• musí zahrnovat podmínky poskytnutí:
• nezbytné součinnosti architekta pří následném doprojektování a realizaci stavby vybraným zhotovitelem; nebo
• povinnost vybraného zhotovitele včetně předem stanovených podmínek zahrnout architekta do svého projektového týmu, například v podobě generálního projektanta, určeného rozsahu konzultaci s projekčním týmem dodavatele, účastí na kontrolních dnech projektu a pod.

Na co si dát pozor při architektonické soutěži?

Architektonické soutěže se dlouhodobě prezentují jako nejlepší nástroj pro získání kvalitních urbanistických a architektonických řešení, které zachovají či vylepší kvalitu daného místa a vytváří principy a objekty nadčasové kvality. Architektonické soutěže vytváří jedinečné konkurenční prostředí pro projektanty, kdy o osudu jejích díla rozhoduje hlavně kvalita již odvedené práce na konkrétním zadání investora – návrhu, se kterým vstupují do soutěže. Toto prostředí vede obvykle k vyšší kvalitě návrhu stavby a k použití inovativních řešení a omezí účast týmů, které nemají dostatečné zázemí pro tvorbu kvalitních návrhů.

Pro úspěšný průběh architektonické soutěže je potřeba se věnovat následujícím bodům s náležitou péči:

Společným jmenovatelem pro úspěch jakékoliv projekční zakázky je definice zadání investorem. Zadání pro návrh musí reflektovat skutečné potřeby a představy investora, které budou slučitelné s jeho finančními možnostmi. Důležitým prvkem zadání jsou právě předpokládané investiční náklady. Ze zkušenosti zde často dochází k rozkolům v zadání, kdy požadavky na stavební program nejsou v souladu s předpokladem investičních požadavků, naopak investiční náklady jsou uvedené řádově nižší.

Dalším jmenovatelem úspěšné architektonické soutěže je příprava podkladů. Tento bod je často podceňován při přípravě zakázky, což může být (a často je) zdrojem komplikací v jejím průběhu.

Na architektonickou soutěž se vztahuji specifické legislativní podmínky ošetřené v § 143 a násl. ZZVZ (soutěž o návrh) a v soutěžním řádu České komory architektů (ČKA).

Prvotním krokem k úspěšnému pořádání architektonické soutěže je výběr sekretáře soutěže, soutěžní poroty a přizvaných odborníků.

Sekretář soutěže je průvodcem zadavatele v průběhu samotné architektonické soutěže a v úzké spolupráci se zadavatelem a porotou vyladí soutěžní podmínky a dohlíží na proces soutěže. Sekretář soutěže se může rekrutovat i z pracovníků zadavatele, je ale vhodné, aby tato osoba již měla zkušenosti s pořádáním architektonických soutěží, výhodou jsou i školení, které k tomuto tématu pořádá ČKA.

Soutěžní porota je odborným garantem soutěže a rozhoduje o výsledcích soutěže. Porota sestává jak z nezávislých odborníků, tak z osob z řad zadavatele. Soutěžní porotu obvykle určí zadavatel, případně ji může na požádání nominovat ČKA. Úspěch soutěže je z velké části závislý na kvalitě poroty, která by měla být sestavená s ohledem na danou problematiku zadání a převážně z osob, které již mají zkušeností s architektonickými soutěžemi.

Úkol přezkušovatele je závislý na pojetí jeho funkce v rámci soutěže. Ideální řešení je, když přezkušovatel neprověří jen formální náležitosti návrhu, jako jsou například kvalifikace účastníků, dodržení anonymity apod., ale provede důkladnou kontrolu všech odevzdaných návrhů, ze kterých vznikne průvodní hodnocení pro porotu z hlediska naplnění zadání. Jedná se především o oblasti stavebního programu, ekonomických a ekologických parametrů, naplnění požadavků požární bezpečnosti, památkové péče apod.

Zadavatel i porota může (a měl by) ke svému rozhodování přizvat odborníky na zadáním dotčená témata. Úkolem těchto odborníků je sestavit podklad pro rozhodování poroty s odborným monotématickým názorem na daný návrh. Souhrn těchto odborných posouzení je opět prezentován porotě. Přizvaní odborníci mohou být přítomni samotnému zasedání poroty.

Samotný průběh soutěže po schválení soutěžních podmínek zadavatelem, porotou a ČKA po vyhlášení zahrnuje obvykle prohlídku soutěžního místa, odpovědi na dotazy soutěžících, přejímku návrhů od soutěžících, zasedání poroty nad návrhy a vyhlášení výsledků. Průběh samotné soutěže je ukončen veřejnou výstavou soutěžních návrhů.

Podrobnost architektonického návrhu vzniklého z architektonické soutěže je přímo úměrná podrobnosti zadání. Pokud zadavatel architektonickou soutěží nahrazuje přípravu zakázky a tvorbu zadání, pak obvykle dostává obšírné portfolio různorodých názorů, které vyžaduji značné dopracování. Ve chvíli, kdy zadání je přesné, je pak možné požadovat i po soutěžících mnohem přesnější výpovědi ohledně provozních řešení, ekonomických a ekologických parametrů.

Práce architekta je z principu vícefázová, což je takto i definováno stavebním zákonem. Architektonický návrh nemůže nikdy vyslovit všechny podrobnosti potřebné k úspěšné výstavbě a provozu výsledného objektu ani vazby na projednání se státní správou. Právě z tohoto hlediska je výhodou kontinuita projekčního týmu, který dokáže nejlépe navázat na úvodní koncept a rozpracovat jeho kvality včetně adekvátních reakcí na nové požadavky vzniklé během procesu projektování a výstavby.

Použití Varianty (C)

Dosažení kontinuity architektonického řešení zajišťuje a garantuje vybraný zhotovitel. Součástí týmu zhotovitele je rovněž architekt. Smluvní podmínky na realizaci celé stavby mezi investorem a zhotovitelem stanovují rozsah poskytované licence k architektonickému návrhu.